S manželem jsme spolu byli 23 let, když mě svedl jeden kolega. Nikdy jsem neměla vztah s nikým jiným než s manželem a teď mi spadl do klína. Zamilovala jsem se. Mnoho mužů navštěvuje bordely tajně.

Měl jsem tři možnosti:

• Dát výpověď, přerušit kontakt a nechat vše při starém.
• Zůstat, aniž bych manželovi cokoli řekla, a podvádět ho.
• Manželovi jsem všechno řekla a ověřila si, zda je otevřený vztah možný.

Možnost 1 by byla zdaleka nejchytřejší. Ale chtěl jsem mít v osmdesáti letech pocit, že jsem se odvážil žít, nebo že jsem se nechal ovládnout strachem? Litoval bych, že jsem neměl odvahu vyjádřit svou touhu?

Možnost 2 byla velmi blízko. Byla jsem zamilovaná do někoho jiného a řekla jsem to upřímně. Tedy s touto druhou osobou. Snažila jsem se být neupřímná: šla jsem na večeři a políbila ho.  Tato "forma upřímnosti" mi nepřipadala láskyplná.

Něco se ve mně zlomilo. Takhle už to dál nejde. Nejen proto, že jsem nechtěla podvádět svého manžela, ale také proto, že jsem si uvědomila, že kdybych pokračovala, podváděla bych sama sebe.

Možnost 3 se zasekla. Sebrala jsem odvahu a šla za manželem. Chci jen, abychom měsíc zkoumali, zda je pro nás otevřený vztah vhodný. Pokud se mi to nebude zdát správné, dám výpověď, odejdu a přeruším všechny vazby.

Pro mého muže jsem byla také jeho jedinou láskou. I on byl zvědavý. Můj návrh přijal. Dobře jsme se domluvili a za měsíc nastal čas. Hodnocení. Uvědomili jsme si, že děláme něco nebezpečného. Věděli jsme, že to navždy změní náš vztah. Proto jsme se na sebe tolik soustředili. Znovu jsme se zamilovali, milovali jsme se a měli jsme si o čem povídat. Bylo to, jako bychom se znovu objevili.

Představení bylo katastrofální

Naše nejhlubší obavy vypluly na povrch. Navzájem jsme se tlačili do míst, o kterých jsme nevěděli, že existují. Z dobrých dohod, které jsme předtím uzavřeli, se najednou staly obušky, kterými jsme se navzájem mlátili. Výsledkem byly dny plné hádek.

Pokaždé jsme však byli lepší a silnější. Tato aféra nás oba učinila tak zranitelnými a nestabilními, že jsme po šesti měsících chtěli jít na párovou terapii. Při hledání vhodného terapeuta jsme nenašli žádného pro páry v otevřeném vztahu.

Našli jsme psychologa. Okamžitě řekl: "Otevřený vztah je odsouzen k neúspěchu. Myslíte si, že máte všechno pod kontrolou, ale ono nic. Ale nemohli jsme a nechtěli jsme přestat. Psycholog nám pomohl nasměrovat rozhovory správným směrem, ale stále vycházel z toho, že otevřený vztah je nemožný.  Rozhovory však mezi námi přinesly mír.

Už několik let máme otevřený vztah. Někdy nám to stále připadá otravné. Oba někdy žárlíme. A nejistý. Nebo se bojí.

Díky tomuto náročnému prvnímu roku jsme však také propojeni hlouběji než kdykoli předtím. Osobně jsme hodně vyrostli. Teď už víme, že se jen tak neztratíme. Otevřený vztah je něco, co děláte společně.

Náš otevřený vztah je pro okolní svět tajemstvím. Protože nám dává klid. Při své práci párového terapeuta zůstávám pro okolní svět anonymní. Klienti však vědí, jak mě najít. To považuji za velmi zvláštní.

Nyní pomáhám lidem, kteří chtějí, aby jejich otevřený vztah byl úspěšný. Lidé, kteří potřebují zpětnou vazbu a chtějí diskutovat o svých rozporuplných pocitech. Mým úkolem je pomáhat párům, které se rozhodnou pro otevřený vztah, aby spolu zůstali. Pro jeden pár je to životní styl. Na druhou stranu se jedná o fázi. Přechod od monogamie k nemonogamii však může vztah velmi zatížit. Pomáhám párům vytvořit bezpečné spojení v pocitu nejistoty, který se objevuje, aby z něj vyšli silnější.

Proto píšu blog, poskytuji terapie, sdílím své znalosti v polyskupinách, bádám a píšu. Od roku 2019 vychází také moje kniha pro páry a vztahové terapeuty "Otevřený vztah není pro padavky".

Sám to však nezvládnu. Vaše pomoc je potřebná. A to v mnoha podobách. Doporučte mou knihu, napište recenzi v knihkupectví nebo na bol.com, napište komentář na tento blog (!), zúčastněte se průzkumu nebo dejte mou